OLYMPUS  SP-100 EE

 

     Již mnohokrát jsem řešil, jaký vzít s sebou na motorkářské výlety fotoaparát. I přes obrovskou nabídku kvalitních přístrojů na trhu není jednoduché skloubit všechny požadavky dohromady. Jaká kritéria rozhodují? Cestujeme ve dvou, místa je málo, takže nepřipadá v úvahu brát s sebou moderní zrcadlovku se spoustou objektivů a dalšího vybavení. Možným řešením jsou módní kompakty s výměnnými objektivy. Ale jelikož se často fotí za nepříznivých povětrnostních podmínek (déšť, prach a po poslední cestě doplním i sníh), je měnění objektivů jistým rizikem pro čip a tudíž i nebezpečím poruchy přístroje. Zbývá kategorie kompaktů. V této kategorii určitě hledám přístroj s kvalitním obrazovým výstupem, barevným podáním, manuálními funkcemi (určení času závěrky nebo hodnoty clony je často nutnost) a dobrým rozsahem zoomu. Přístroj vozím s sebou v tankvaku, kde je vždy připraven k použití.

 

 

     Před odjezdem na cestu do Slovinska se mi dostal do rukou velmi zajímavý přístroj z produkce firmy Olympus. Jedná se o letošní novinku v kategorii Ultrazoomů – STYLUS SP-100EE. 16,2 MPx uspořádaných do formátu 4:3 zaručují vysokou kvalitu snímků. O kvalitě optiky u firmy Olympus není jediná pochybnost. Ne nadarmo jsou jejich mikroskopy a optické přístroje pro zdravotnictví jedny z nejlepších na světě. Fotoaparát je krom automatiky vybaven také manuálními funkcemi a mnoha scénickými programy. Velmi mě potěšil elektronický hledáček, který ve slunečných dnech, kdy na display není dobře vidět, velmi pomůže. Do hledáčku se zobrazují veškeré informace ze zadního LCD, takže se nemusí neustále přepínat mezi ním a displejem i při procházení menu přístroje. Podrobné parametry fotoaparátu jsou zde: Olympus SP-100EE

     Jak jsem již zmínil, jedná se o fotoaparát kategorie ULTRAZOOM. SP100-EE je vybaven objektivem s 50ti násobným optickým přiblížením (24-1200 mm ekv. na 35mm) a velmi kvalitním stabilizátorem obrazu, který je v tomto případě nutnost. I když se jedná stále o kompaktní přístroj, nejde o žádného prcka, což přispívá dobrému úchopu a tím i stabilitě při fotografování.

 

 

     Pro snadnější ovládání přístroje na stativu, inženýři v Olympusu přidali ovládání zoomu i na bok přístroje, což velmi usnadňuje práci.

 

 

 

     V průběhu cesty Slovinskem jsem s přístrojem pořídil mnoho pěkných fotografií, které je možné vidět na tomto blogu anebo na našem účtu dromedar800.rajce.net (bude odkaz). Několik vychytávek bych však rád zdůraznil zde.

     První věcí, kterou pravděpodobně každý zkusí – nebyl jsem výjimkou, je úžasná hodnota zoomu. Zde je dvojice fotek. Jsou foceny z jednoho místa u vodopádů Slavica u Bohinjského jezera. Vzdálenost chaty na druhém snímku je cca 1,5 km od místa fotografování.

 

 

 

     Vlastností zoomového objektivu lze využít i jinak, než přibližováním vzdálených objektů. Jednou z výhod je možnost zdůraznění popředí (důležitého objektu) a potlačení pozadí.

 

 

(na této fotografii je vidět i naprosto přirozený bokeh bez jediné nežádoucí skvrny, svědčící o výborné kvalitě optiky přístroje)

 

 

     Když jsem již zmínil možnost manuálních funkcí. Při focení labutě na Bledském jezeru se mi líbila voda odkapávající z jejího zobáku. Stačilo pootočit voličem režimů na prioritu času a snímek byl hotový.

 

 

      Programátoři softwaru pro tento přístroj odvedli velmi dobrou práci. Na farmě v Koseči u Kobaridu nám paní domácí každý den připravovala kulinářské hody. Snažil jsem se její dílo vyfotit, ale stále to nebylo ono. Zkoušel jsem manuálně nastavovat všechny možné parametry, ale nebyl jsem s výsledkem spokojený. Napadlo mě vyzkoušet jeden ze scénických programů přístroje – focení jídla. A tady je výsledek. Za mě naprostá spokojenost.

 

 

     O malých čipech kompaktních přístrojů se říká, že mají problém v horších světelných podmínkách s tzv. šumem, kterým znehodnocují kvalitu fotografie. Možnost k otestování poskytla kaple v Kobaridu. Nechal jsem fotoaparát pracovat v plně automatickém režimu, který naprogramoval citlivost na hodnotu ISO 1000. Krajky jsou prokreslené do detailu, ale šum se nedostavil.

 

     Na závěr jsem si nechal jednu naprostou vychytávku tohoto přístroje. Jelikož firma Olympus má bohaté zkušenosti s výrobou dalekohledů, vědí její pracovníci, jak nesnadné je při silném zvětšení hledat požadovaný předmět. A když se navíc jedná o pohybující předmět, který si přeje fotograf zachytit, jedná se leckdy o neřešitelnou záležitost. Olympus se nechal inspirovat u sportovních střelců a vybavil přístroj SP-100EE optickým zaměřovačem (jako první na světě).

 

 

     Záměrný bod si lze individuálně nastavit, takže každý fotograf má jistotu, že na co zamíří, to opravdu na fotografii bude. U otázky zaměřování musím ještě pochválit funkci automatického ostření (samozřejmě je i možnost manuálního), která nemá, na rozdíl od některých přístrojů konkurence, problém s proostřováním (přejížděním celého rozsahu ostření). Při použití záměrného bodu je pak zaostření na cílový bod okamžité. Pro otestování této technické vychytávky jsem si zvolil prostředí leteckých sportů. Zaměřit malý bod na jednolité modré nebo šedé obloze dá zabrat leckterému poloprofesionálnímu přístroji. A co na to Olympus SP-100EE?

     První fotografie zachycuje paraglider ve vzdálenosti přes 700m

 

     Druhá pak o něco blíž letící rogallo. Zde se musel fotoaparát poprat s šedou barvou křídla na šedomodré obloze. I přes tyto podmínky ostření nezaváhalo.

 

 

     Vrátím se zpět na začátek, když jsem se zmiňoval o rozsahu zoomu. Co takhle vyzkoušet nejmenší a největší vzdálenost fotografovaných objektů?

      Brouček o velikosti cca 2-3 cm zachycený za pomoci funkce supermakro,

 

vs. měsíc o velikosti 3.477,34 km

 

     Přístroj Olympus SP-100 EE ve mně zanechal hluboký dojem a jen velmi nerad jsem ho vracel. Kvalita fotografií předčila má očekávání, famózní rozsah zoomu mě naprosto nadchnul a optický zaměřovač zabudovaný v těle přístroje mi pomohl v zachycení spousty snímků, které bych jinak neměl. Možnost manuálních nastavování a kompaktnost přístroje ho předurčují jako univerzální přístroj pro cestování. A to i na motorce. Za mě potlesk Olympusu a palec nahoru.

 

 (převzato z motorkářsko-cestovatelského fotoblogu dromedar800.blogspot.cz)